Rodiče rodičům

Pro rodiče dětí s neurovývojovým oslabením

Realizováno v rámci projektu Místní akční plán vzdělávání v ORP Břeclav II, reg. č. projektu CZ.02.3.68/0.0/0.0/17_047/0009693

Deník, který povede k porozumění oslabení u vašich dětí aneb
Máme na víc a spolu to dáme...

Celý deník pro vás připravili rodiče ve spolupráci s pedagogy a pediatrem. Prošel i rukama dalších odborníků a na jeho obsahu jsme si dali záležet. Rodina, učitel a lékař jsou tři pilíře, které v deníku nabízí směr, kterým chceme předat zkušenosti dalším rodičům, kteří mají pocit, že jejich dítě potřebuje pomoct, ale neví jak začít.

My, jako rodiče, moc dobře víme, jak psychicky náročné období prožíváte, kdy cítíte, že se vaše dítě vyvíjí pomaleji a nechcete nic zanedbat. I my jsme se často ocitli v situaci, kdy jsme použili metodu pokus – omyl. Je to při-rozené a čeká to i vás. Každé dítě je originál a to, co pomohlo nám, u vás fungovat nemusí.

V tomto deníku budete mít možnost si vše zaznamenat, promyslet, listovat v něm tam i zpět. Vše si v klidu uvědomovat a hledat tu správnou míru podpory a opírat se o zkušenosti jiných… Snad se nám podařilo vytvořit materiál, který vám bude, při Vaší složité cestě, sloužit jako „mapa“ a povede vás dál. Důležité je se nevzdávat a najít si tu svoji cestu, po které půjdete.

Co je neurovývojové oslabení?

Jde o nezralost, která se projevuje opožďováním vývoje u schopností, dovedností, vnímání emocí, socializace i psychomotorických projevů u dětí. Ty se začínají projevovat obvykle během raného období vývoje a často se projeví již před zahájením školní docházky.

Obecná charakteristika neurovývojového oslabení:
  • projevuje se od raného dětství, nerovnováha vývoje centrální nervové soustavy, atypická stimulace vývoje a nevhodné podmínky (nedostatek spánku, nepravidelný režim, zahlcenost stimuly, přítomnost primárních reflexů aj.)
  • genetické faktory
  • narušování dětského osobního prostoru, nevhodné sociální prostředí, opomíjení vztahu ke hře (jednostranná hra, samostatná hra) či minimální rozvoj pracovní oblasti (rodiče vše dělají za své děti, apod.)
  • oslabení nebo stagnace přirozeného vývoje dítěte
  • děti s poruchou autistického spektra s vývojovou poruchou intelektu, ADD, ADHD, apod. (mohou a nemusí se vyskytovat pospolu s neurovývojovou poruchou)
Vytisknout 🖨

PhDr. Renáta Jurčíková se zabývá diagnostikou dětské zralosti, procesem vývoje a poukazuje na vhodnost možností, vnímání vzdělávacích potřeb dítěte/žáka a vytváření vhodných podmínek pro vaše dítě ve vzdělávacím procesu (MŠ, ZŠ). Proto vám doporučuje, začněte vše hodnotit a nastavovat před nástupem do zařízení, jak MŠ nebo ZŠ. Pokud se jedná o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (vývojově oslabené dítě, s vadou řeči, sluchu, zraku, s mentálním nebo zdravotním postižením, poruchou učení, chování, ADHD, ADD, PAS a jeho další formy např. Aspergerův syndrom), potřebuje především nastavit podporu, možná i upravit podmínky ve vzdělávacím procesu dle jeho možností a potřeb.

Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami je dítě nebo žák, kteří potřebují k naplnění svých vzdělávacích úspěchů poskytnout různé formy podpůrných opatření (dopomoc). Mezi podpůrná opatření se řadí možné úpravy ve vzdělávání dítěte nebo žáka potřebné pro vytvoření vhodných možností i podmínek pro vzdělávání. Podpůrná opatření jsou definována školským zákonem, podle rozsahu a obsahu se člení do I. – V. stupně.

Nesmíme zapomenout, že mateřská škola má v rámci výchovně vzdělávacího procesu svá specifika. Věková skupina vzdělávaných dětí je v rozmezí dva až šest let, případně sedm let, přičemž skupiny ve třídách jsou zpravidla heterogenní. Mateřská škola je často první institucí, kdy se dítě i rodina zapojuje do systému školního vzdělávání. Ve třídách během dne pracují nejčastěji dvě učitelky (asistent může být třetí osobou v týmu dle potřeb dítěte). Učitelka často bývá první osobou, která rodině sděluje informaci o možných speciálních potřebách dítěte.

Při přijímání asistenta pedagoga je pro ředitelky i učitelky mateřských škol důležité, aby asistent pedagoga splňoval nejen kvalifikační podmínky dané zákonem, ale současně i potřebná kritéria pro práci s předškolními dětmi. Asistent by měl mít intuici, empatii a dle nastavených pravidel by měl zvládat komunikaci a spolupráci, jak s dětmi a pedagogy, tak i s rodiči. Vše by mělo být sladěno tak, aby ve třídě bylo vytvořeno pozitivní klima pro práci v rámci kolektivu.