Pohledem pediatra

Rozhovor s pediatrem MUDr. Radkem Přibáněm

Jak postupujete, když k vám přijde matka s podezřením na neurovývojové oslabení?

Nemohu říct, že bych měl v hlavě představu o ideálním způsobu, jakým se mají rodiče na svého obvodního pediatra obracet, pokud se jim vývoj jejich ratolesti nezdá v pořádku. Předně – dětská primární péče v ČR disponuje velice kvalitním systémem poradenských, zpočátku intenzivních, a následně pravidelných preventivních prohlídek, během kterých se snažíme s rodiči stávající vývoj dítěte zodpovědně probírat. Z tohoto důvodu by podezření na neurovývojovou poruchu mělo být ideálně podchyceno již v rámci prevencí. Pokud se toto z jakýchkoliv důvodů nestane, vede rodiče k podezření na vývojové nedostatky nejčastěji srovnání s vrstevníky, s čímž se na nás aktivně obrací.

Zjišťujete při preventivních vyšetřeních možnost neurovývojového oslabení? Pokud ano, v jakém věku?

Podezření na konkrétní neurovývojové oslabení je sporadické, přičemž v drtivé většině se jedná o řečové nedostatky. Primárně odesíláme pacienty k logopedické péči, klidně i po druhém roce věku, pokud není žádná či minimální slovní zásoba. Další postup (vyšetření neurologem, ORL aj.) se v našem případě děje na základě spolupráce s logopedem.

Součástí 18měsíční preventivní prohlídky je zhodnocení rodiči vyplněného M-CHAT dotazníku (Modifikovaný dotazníkový test pro záchyt poruchy autistického spektra), který slouží k záchytu autistické poruchy u batolat. Na základě výsledného skóre je vyhodnocena míra rizika a dotazník buď kontrolujeme po druhém roce věku, nebo je dítě odesláno k diagnostickému vyšetření, dle potřeby. Potvrzení dg. PAS se odhaluje už po druhém roce věku po vyšetření ideálně psychiatrem nebo psychologem.

Na která vyšetření dítě posíláte a z jakého důvodu (vyloučení sluchové vady)?

Viz výše, primárně dítě odesíláme k vyšetření logopedem, podezření na sluchovou poruchu vzhledem ke screeningu sluchu v porodnici bývá minimální, k vyšetření neurologem posíláme děti buď na doporučení logopeda či rovnou, pokud nebyl předchozí psychomotorický vývoj v pořádku a nedošlo k němu např. při málo efektivní RHB (rehabilitace) péči.

Kontrolujete i jazyk a uzdičku? Kdy, ve kterém věku? (Oromotorika)

K vyšetření jazykové uzdičky dochází již v porodnici, přičemž břeclavská porodnice je v tomto velice spolehlivá. Pokud porodničním sítem někdo vzácně proklouzne, myslíme na ni již v novorozeneckém či časném kojeneckém věku v případech, kdy jsou potíže s technikou kojení. V pozdějším věku odesíláme k ORL (otorinolaryngologie) vyšetření opět na základě spolupráce s logopedem.

Konzultujete s rodiči kousání, jídlo atd.? (Matky mixují stravu, dítě se nenaučí správně používat oromotorické svaly, nekouše atd.)

Rodiče s námi potíže s kousáním téměř neřeší představu o ideální konzistenci pevné stravy mají díky oblíbenosti příkrmových „skleniček“, cílené otázky z naší strany k tomuto tématu nepadají. V případě kousacích nedostatků zkoušíme situaci nechat „dozrát“ min. do osmnáctého měsíce, kdy dochází ke zhodnocení celkového stavu i spolu s M-CHAT dotazníkem. Váš pediatr je důležitým článkem řetězce, vedoucího ke správné diagnostice a vyhodnocování vývoje.

Vytisknout 🖨

PhDr. Renáta Jurčíková se zabývá diagnostikou dětské zralosti, procesem vývoje a poukazuje na vhodnost možností, vnímání vzdělávacích potřeb dítěte/žáka a vytváření vhodných podmínek pro vaše dítě ve vzdělávacím procesu (MŠ, ZŠ). Proto vám doporučuje, začněte vše hodnotit a nastavovat před nástupem do zařízení, jak MŠ nebo ZŠ. Pokud se jedná o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (vývojově oslabené dítě, s vadou řeči, sluchu, zraku, s mentálním nebo zdravotním postižením, poruchou učení, chování, ADHD, ADD, PAS a jeho další formy např. Aspergerův syndrom), potřebuje především nastavit podporu, možná i upravit podmínky ve vzdělávacím procesu dle jeho možností a potřeb.

Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami je dítě nebo žák, kteří potřebují k naplnění svých vzdělávacích úspěchů poskytnout různé formy podpůrných opatření (dopomoc). Mezi podpůrná opatření se řadí možné úpravy ve vzdělávání dítěte nebo žáka potřebné pro vytvoření vhodných možností i podmínek pro vzdělávání. Podpůrná opatření jsou definována školským zákonem, podle rozsahu a obsahu se člení do I. – V. stupně.

Nesmíme zapomenout, že mateřská škola má v rámci výchovně vzdělávacího procesu svá specifika. Věková skupina vzdělávaných dětí je v rozmezí dva až šest let, případně sedm let, přičemž skupiny ve třídách jsou zpravidla heterogenní. Mateřská škola je často první institucí, kdy se dítě i rodina zapojuje do systému školního vzdělávání. Ve třídách během dne pracují nejčastěji dvě učitelky (asistent může být třetí osobou v týmu dle potřeb dítěte). Učitelka často bývá první osobou, která rodině sděluje informaci o možných speciálních potřebách dítěte.

Při přijímání asistenta pedagoga je pro ředitelky i učitelky mateřských škol důležité, aby asistent pedagoga splňoval nejen kvalifikační podmínky dané zákonem, ale současně i potřebná kritéria pro práci s předškolními dětmi. Asistent by měl mít intuici, empatii a dle nastavených pravidel by měl zvládat komunikaci a spolupráci, jak s dětmi a pedagogy, tak i s rodiči. Vše by mělo být sladěno tak, aby ve třídě bylo vytvořeno pozitivní klima pro práci v rámci kolektivu.