Identifikace nejasností

První identifikaci nejasností, potíží nebo projevů Vašeho dítěte si můžete vytvořit pomocí souboru otázek, které pro vás vytvořila PhDr. Renáta Jurčíková, speciální pedagog s dlouholetou praxí, zabývající se podporou dětí různého věku se speciálními vzdělávacími potřebami a aktivní spoluprací s rodiči.

Nejasnosti ve vývoji, potíže s chováním, atypické projevy před nástupem do MŠ nebo po nástupu do MŠ:Odpověď
ANO x NE
Upozornila mě MŠ 
Upozornilo mě okolí, rodina, přátelé 
Sama vidím problém 
Upozornil mě odborník, pediatr 
Co všechno může být vodítkem?
Vývoj dítěte je pomalejší (dle pediatra) 
Problémy se spánkem (budí se, krátký spánek, neklidné spaní, děsivé sny, spaní s rodiči, se světlem, atypické usínání s nepravidelnou dobou aj.) 
Stravování (stereotypní jídelníček, jídlo nebo pití pomocí sání, jen mixovaná strava, dávení u jídla, jí s elektronikou, špinavé stolování, nechuť k jídlu, nesedí u jídla aj.) 
Odmítá být ve školce samo, upíná se na rodiče 
Nezvládá ochod z domu, hlavně ráno 
Nedostatečná iniciativa – těžko se dítě motivuje k aktivitě, projevuje se snížená schopnost
napodobovat a sdílet aktivity ostatních (jen co dítě zaujme)
 
Extrémně samostatné (než by mělo vysvětlit, co potřebuje) 
Dítě nepřirozeně reaguje na změny, podněty z okolí, postupy práce nebo na cizí osoby
(atypicky, než očekáváte)
 
V chování je nedostatek intuice, nerozumí vlastním pocitům a emocím i druhých lidí,
afektivní záchvaty, nejistota až úzkost, výrazná pasivita, extrémní pláč bez destruktivního sebepoškozování nebo poškozování předmětů
 
Agresivita s hyperaktivitou, komunikační či fyzická agrese 
Nezvládá sociální situace (projevuje se nevhodně ohledně svého věku) 
Nekreslí postavy, atypická kresba 
Aktivně vyhledává ke hře starší děti, které napodobuje 
Herní zájmy se často omezují jen na několik málo činností či her, které nerozvíjí a vydrží být v činnosti dlouhodobě pozorné 
Hra má stereotypní charakter a na svých herních aktivitách si trvá 
Dítě má 1-2 oblíbené hračky, které nosí všude sebou 
Komunikuje spíše tělesně (dotek, tahání, bolestivý podnět–štípnutí, kopnutí aj.) 
Aktivně nenaslouchá a nereaguje na pokyny dospělého 
Aktivně vyhledává a komunikuje jen s dospělými 
Aktivně nekomunikuje a nesděluje své potřeby, nevnímá emoce 
Nevnímá gesta a mimiku při komunikaci 
Vytisknout 🖨

PhDr. Renáta Jurčíková se zabývá diagnostikou dětské zralosti, procesem vývoje a poukazuje na vhodnost možností, vnímání vzdělávacích potřeb dítěte/žáka a vytváření vhodných podmínek pro vaše dítě ve vzdělávacím procesu (MŠ, ZŠ). Proto vám doporučuje, začněte vše hodnotit a nastavovat před nástupem do zařízení, jak MŠ nebo ZŠ. Pokud se jedná o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (vývojově oslabené dítě, s vadou řeči, sluchu, zraku, s mentálním nebo zdravotním postižením, poruchou učení, chování, ADHD, ADD, PAS a jeho další formy např. Aspergerův syndrom), potřebuje především nastavit podporu, možná i upravit podmínky ve vzdělávacím procesu dle jeho možností a potřeb.

Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami je dítě nebo žák, kteří potřebují k naplnění svých vzdělávacích úspěchů poskytnout různé formy podpůrných opatření (dopomoc). Mezi podpůrná opatření se řadí možné úpravy ve vzdělávání dítěte nebo žáka potřebné pro vytvoření vhodných možností i podmínek pro vzdělávání. Podpůrná opatření jsou definována školským zákonem, podle rozsahu a obsahu se člení do I. – V. stupně.

Nesmíme zapomenout, že mateřská škola má v rámci výchovně vzdělávacího procesu svá specifika. Věková skupina vzdělávaných dětí je v rozmezí dva až šest let, případně sedm let, přičemž skupiny ve třídách jsou zpravidla heterogenní. Mateřská škola je často první institucí, kdy se dítě i rodina zapojuje do systému školního vzdělávání. Ve třídách během dne pracují nejčastěji dvě učitelky (asistent může být třetí osobou v týmu dle potřeb dítěte). Učitelka často bývá první osobou, která rodině sděluje informaci o možných speciálních potřebách dítěte.

Při přijímání asistenta pedagoga je pro ředitelky i učitelky mateřských škol důležité, aby asistent pedagoga splňoval nejen kvalifikační podmínky dané zákonem, ale současně i potřebná kritéria pro práci s předškolními dětmi. Asistent by měl mít intuici, empatii a dle nastavených pravidel by měl zvládat komunikaci a spolupráci, jak s dětmi a pedagogy, tak i s rodiči. Vše by mělo být sladěno tak, aby ve třídě bylo vytvořeno pozitivní klima pro práci v rámci kolektivu.