Základní oblasti zdravého vývoje

Představte si, že stavíte dům. A určitě víte, že pokud chcete mít opravdu kvalitní a stabilní stavbu, musíte mít bytelné a kvalitní základy. A stejné je to i u trénování a procvičování.

Logopedie

Logopedie

Je to pomyslná střecha našeho domečku. To znamená, že zastřešuje všechny oblasti zdravého vývoje a stejně jako u stavby domu není možné ji pevně postavit, když některá cihlička chybí. V praxi to znamená, že například není možné začít trénovat správnou výslovnost hlásek, když není v pořádku hrubá motorika, jemná motorika, sluchové vnímání, zrakové vnímání, oromotorika a ostatní oblasti.

Oromotorika

Oromotorika

Dobře rozvinutá motorika mluvidel je jedním z předpokladů pro správný vývoj artikulace. S dětmi je nutné komunikovat a rozvíjet pohyblivost mluvních orgánů. Důležité je se zaměřit na dostatečnou svalovou sílu a rozsah pohybů zejména jazyka a rtů, orientace v dutině ústní (schopnost napodobit polohu mluvidel).

Prostorová orientace a vnímání času

Prostorová orientace a vnímání času

Zjednodušeně řečeno se tady jedná o uvědomění si pozice nalevo, napravo, vepředu, vzadu, nahoře, dole a správné určení směru. Dále se jedná o ukotvení dětí v časových souvislostech díky pojmům jako: včera, dnes, zítra, v létě, loni atd.

Předmatematická představivost

Předmatematická představivost

Než se malý školák začne učit počítat, je vhodné se zaměřit na předmatematickou představivost, aby si předškolák osvojil spoustu dovedností. Především to, jak rozumět vztahům mezi čísly, vnímal množství a také pojmům nahoře, dole, méně, více, stejně, přidej, uber tak, aby je později sám začal smysluplně používat.

Jemná motorika

Jemná motorika

Jedná se o postupné zdokonalování jemných pohybů rukou, uchopování a manipulace s drobnými předměty. Je velmi důležitá pro vývoj artikulačních svalů a tím se podporuje rozvoj řeči, ale je zásadní pro nácvik kreslení a psaní.

Grafomotorika

Grafomotorika

Soubor psychomotorických činností, které jsou vykonávány koordinovaným pohybem drobných svalů v prstech při psaní a kreslení. Obtíže v oblasti grafomotoriky bývají často důvodem odkladu školní docházky. Grafomotorické poruchy se nejčastěji objevují spolu s horší hrubou motorikou, horší koordinací těla a artikulačních orgánů. Takže jak vidíte jsme opět zpět u HRUBÉ MOTORIKY

Sluchové vnímání

Sluchové vnímání (schopnosti)

Je nedílnou součástí pochopení a porozumění řeči a obsahu sdělení. Sluch významnou měrou ovlivňuje rozvoj řeči a myšlení. V předškolním věku je prioritní zaměření se na úroveň fonematického uvědomování, je to schopnost naslouchání, rozlišení fi gury v pozadí, sluchová diferenciace, sluchová analýza a syntéza, sluchová paměť a vnímání rytmu.

Zrakové vnímání

Zrakové vnímání (schopnosti)

Pomáhají dětem zapamatovat si obrázky, které vidí. Dobré zrakové vnímání je velmi důležité pro úspěšné plnění všech školních povinností. Může být příčinou některých specifických poruch učení, převážně dyslexie.

Pozornost

Pozornost a soustředění

Již od útlého věku je nutné s dětmi procvičovat pozornost a soustředění a vést je k cílenému zaměřování na objekt, činnost nebo myšlenku. Umět zaměřit duševní činnost na určitý objekt nebo děj, je prioritní i pro proces myšlení.

Paměť dlouhodobá a krátkodobá

Paměť

Schopnost mozku vnímat, přijímat, zpracovávat a uskladňovat informace a následně je používat. Každý z nás má několik pamětí. Krátkodobou a dlouhodobou, pracovní, sluchovou, zrakovou, emoční, sémantickou, logickou, mechanickou aj.

Vnímání vlastního těla

Vnímání vlastního těla

Vnímání vlastního těla (propriorecepce) je schopnost nervového systému zaznamenat změny vznikající ve svalech a uvnitř těla pohybem i svalovou činností („polohocit“). Je nezbytná pro správnou koordinaci pohybu, registraci změny polohy těla, svalový tonus, průběh některých reflexů atd.

Rovnováha

Rovnováha

Je velmi důležitá při vytváření předpokladů pro celkový pohybový rozvoj dítěte v jeho dalším životě. Napomáhá mu získat sebedůvěru, nové pohybové dovednosti a koordinaci.

Hrubá motorika

Hrubá motorika

Hrubá motorika s propojením s psychikou (vědomé pohyby) – je základním stavební kamenem našeho pomyslného domečku. Jedná se vlastně o celkovou vědomou obratnost dítěte (chůze, běh, skákání, přeskakování, střídání pohybů těla aj.). Vhodně rozvinutá hrubá motorika významně ovlivňuje následný vývoj jemné motoriky, vývoj řeči i okohybných svalů, tyto oblasti jsou důležitou součástí školní zralosti a připravenosti na vzdělávání dítěte.

Je proto velmi důležité pracovat na rozvoji a zdokonalování každé této oblasti. Pokud nevíte, jak na to, rádi Vám s tím v našich kurzech Školička Břeclav pomůžeme.

Centrum pro rodinu MÁTE NA VÍC
Projekt Školička Břeclav
17. listopadu 525/15
690 02 Břeclav
centrum@matenavic.com
Tel: +420 702 181 588
www.matenavic.com

Vytisknout 🖨

Realizováno v rámci projektu Místní akční plán vzdělávání v ORP Břeclav II, reg. č. projektu CZ.02.3.68/0.0/0.0/17_047/0009693.

Tvorba webu Softmedia

PhDr. Renáta Jurčíková se zabývá diagnostikou dětské zralosti, procesem vývoje a poukazuje na vhodnost možností, vnímání vzdělávacích potřeb dítěte/žáka a vytváření vhodných podmínek pro vaše dítě ve vzdělávacím procesu (MŠ, ZŠ). Proto vám doporučuje, začněte vše hodnotit a nastavovat před nástupem do zařízení, jak MŠ nebo ZŠ. Pokud se jedná o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (vývojově oslabené dítě, s vadou řeči, sluchu, zraku, s mentálním nebo zdravotním postižením, poruchou učení, chování, ADHD, ADD, PAS a jeho další formy např. Aspergerův syndrom), potřebuje především nastavit podporu, možná i upravit podmínky ve vzdělávacím procesu dle jeho možností a potřeb.

Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami je dítě nebo žák, kteří potřebují k naplnění svých vzdělávacích úspěchů poskytnout různé formy podpůrných opatření (dopomoc). Mezi podpůrná opatření se řadí možné úpravy ve vzdělávání dítěte nebo žáka potřebné pro vytvoření vhodných možností i podmínek pro vzdělávání. Podpůrná opatření jsou definována školským zákonem, podle rozsahu a obsahu se člení do I. – V. stupně.

Nesmíme zapomenout, že mateřská škola má v rámci výchovně vzdělávacího procesu svá specifika. Věková skupina vzdělávaných dětí je v rozmezí dva až šest let, případně sedm let, přičemž skupiny ve třídách jsou zpravidla heterogenní. Mateřská škola je často první institucí, kdy se dítě i rodina zapojuje do systému školního vzdělávání. Ve třídách během dne pracují nejčastěji dvě učitelky (asistent může být třetí osobou v týmu dle potřeb dítěte). Učitelka často bývá první osobou, která rodině sděluje informaci o možných speciálních potřebách dítěte.

Při přijímání asistenta pedagoga je pro ředitelky i učitelky mateřských škol důležité, aby asistent pedagoga splňoval nejen kvalifikační podmínky dané zákonem, ale současně i potřebná kritéria pro práci s předškolními dětmi. Asistent by měl mít intuici, empatii a dle nastavených pravidel by měl zvládat komunikaci a spolupráci, jak s dětmi a pedagogy, tak i s rodiči. Vše by mělo být sladěno tak, aby ve třídě bylo vytvořeno pozitivní klima pro práci v rámci kolektivu.